Manifest Agile vznikl jako reakce na rostoucí frustraci z tradičních metod řízení projektů, které se v rychle se měnícím světě technologií často ukázaly jako příliš rigidní a neefektivní.
V únoru 2001 se ve Snowbirdu v Utahu sešlo 17 odborníků z oblasti softwarového průmyslu.
Byli to praktici různých agilních metodik, jako jsou Scrum, Extrémní programování (XP) a DSDM, kteří se rozhodli vypracovat společný manifest zdůrazňující jejich společné hodnoty a zásady.
Manifest Agile se skládá ze čtyř hlavních hodnot, které tvoří základ agilního přístupu k vývoji softwaru:
Tyto hodnoty neznamenají, že procesy, nástroje, dokumentace, smlouvy nebo plány nejsou důležité.
Naopak zdůrazňují, že největší hodnotu mají lidé, jejich spolupráce a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám.
První hodnota manifestu Agile zdůrazňuje význam lidí a interakcí mezi nimi.
Procesy a nástroje jsou důležité, ale pro úspěch projektu jsou rozhodující lidé a jejich komunikace.
Efektivní komunikace a týmová práce umožňují rychlejší řešení problémů a lepší pochopení potřeb zákazníka.
Druhá hodnota zdůrazňuje, že funkční software je důležitější než rozsáhlá dokumentace.
V tradičních projektech se často stráví mnoho času vytvářením podrobných specifikací, které mohou rychle zastarat.
Manifest Agile podporuje dodávání funkčních verzí softwaru v krátkých iteracích, což umožňuje rychlé testování a přizpůsobení produktu potřebám uživatelů.
Třetí hodnota poukazuje na důležitost úzké spolupráce se zákazníkem.
Agilní přístup podporuje průběžný dialog a spolupráci spíše než formální vyjednávání o smlouvě.
To umožňuje průběžné úpravy projektu na základě měnících se požadavků a očekávání zákazníka.
Poslední hodnota manifestu Agile zdůrazňuje, že schopnost přizpůsobit se a reagovat na změny je důležitější než striktní dodržovánípůvodního plánu.
V dynamickém podnikatelském prostředí jsou změny nevyhnutelné a agilní přístup umožňuje pružné přizpůsobení novým podmínkám a prioritám.
Manifest Agile nekončí čtyřmi hodnotami.
Obsahuje také dvanáct zásad, které objasňují, jak lze tyto hodnoty realizovat v praxi.
Zde je stručný přehled těchto zásad:
Zavedení dvanácti principů do projektu vyžaduje změnu přístupu jak v řízení, tak v každodenní práci týmu.
Týmy musí přijmout iterativní pracovní cyklus, pravidelně dodávat funkční software a udržovat úzkou spolupráci se zákazníky.
Zásadní je také to, aby týmy byly motivované a měly správnou podporu pro samostatné řešení problémů.
Zavedení manifestu Agile v organizaci vyžaduje pečlivé plánování a angažovanost na všech úrovních.
Zde jsou kroky, které mohou pomoci při efektivní implementaci:
Monitorování průběhu implementace Agile je klíčem k zajištění jeho efektivity.
Pravidelné retrospektivy a zpětná vazba od týmů a zákazníků umožňují průběžně vyhodnocovat, zda implementace přináší požadované výsledky.
Je důležité, aby týmy průběžně analyzovaly své činnosti a v případě potřeby zaváděly zlepšení.
Různé nástroje a metriky, jako jsou ukazatele výkonnosti týmů, doba dokončení úkolů a počet nahlášených a vyřešených problémů, mohou pomoci sledovat pokrok a hodnotit efektivitu implementace.
Díky tomu může organizace průběžně upravovat svůj přístup a zajistit neustálé zlepšování agilních procesů.